Nová výzkumná zpráva zpracovaná dr. Marínou Urbánikovou sumarizuje základní výsledky šetření zkoumajícího postoje české veřejnosti k médiím veřejné služby a zejména její očekávání, hodnocení a představy o jejich financování. Šetření je součástí tříletého výzkumného projektu „Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby: očekávání, výzvy a příležitosti“ řešeného na naší katedře v letech 2021 až 2024 a financovaného Grantovou agenturou České republiky. Cílem projektu je prozkoumat postoje a očekávání od médií veřejné služby z pohledu několika klíčových skupin aktérů: vedle široké veřejnosti také politiků, členů mediálních rad a novinářů a manažerů České televize a Českého rozhlasu.
Dotazníkové šetření bylo realizováno na vzorku 1 700 respondentů reprezentativním pro českou populaci ve věku 18+ z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, kraje a četnosti užívání internetu. Průzkum se zaměřil zejména na představy o financování a ochotu platit za média veřejné služby a očekávání a hodnocení ve vztahu k České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo).
Výsledky naznačují, že hlavní část veřejnosti vnímá Českou televizi i Český rozhlas jako důležité společenské instituce a média veřejné služby obecně považuje za potřebná. Zjevný je také příklon k širokému vymezení jejich poslání: veřejnost od ČT a ČRo očekává naplňování celé řady úkolů a funkcí, včetně té zábavné. Celkově je hlavní část veřejnosti se službami ČT a ČRo převážně spokojena. Podíl nespokojené části, která je k médiím veřejné služby kritická a nepovažuje je za důležité, dosahuje zhruba čtvrtiny až třetiny (v závislosti na přesné formulaci otázky). Navzdory rozsáhlým očekáváním a převážné spokojenosti ale většina lidí se zvýšením rozhlasového a televizního poplatku nesouhlasí.
Aktualizace k 11. 7. 2024: Odkazy na plný text výzkumné zprávy a na repozitář (tlačítka vpravo od tohoto textu) byly opraveny tak, aby byly volně dostupné i bez nutnosti přihlašovat se do informačního systému Masarykovy univerzity.
Během pandemie COVID-19 byli politici postaveni před bezprecedentní výzvy. Mnozí z nich využili krize nejen k informování veřejnosti, ale také k tomu, aby útočili na pravdivost svých oponentů. Výzkum vedený Alenou Kluknavskou, který analyzoval více než 7 000 příspěvků na Facebooku ve čtyřech zemích, se zaměřil na to, jak často politici – zejména populisté – obviňovali své protivníky ze lží a manipulací.
V červenci 2024 vyšla kniha Pavla Večeři The Forms of Collaboration during the Second World War: Collaboration as Social Behaviour and Action, která nabízí nový pohled na kontroverzní téma kolaborace během druhé světové války. Kniha klade důraz na pochopení motivace kolaborujících jedinců, a proto na ni nahlíží optikou teorií sociálního chování a jednání usilujících o odhalení motivované činnosti sociálního aktéra.
