Důvěra v novináře souvisí s nižší náchylností ke konspiračnímu myšlení – a to i u těch, kdo nevěří politikům. Nový výzkum Lucie Čejkové a Aleny Pospíšil Mackové tak ukazuje, že žurnalistika je klíčová v boji proti šíření konspirací. Naopak konzumace alternativních médií nebo vyšší zájem o politiku jsou běžnější mezi těmi, kdo přemýšlejí více konspirativně.
Lidé, kteří důvěřují novinářům, mají menší tendenci vnímat svět jako ovládaný zlomyslným tajným spiknutím. To platí dokonce i v případě, že mají zároveň nízkou důvěru v politiky. Zjištění přinesl výzkum Lucie Čejkové a Aleny Pospíšil Mackové, který odhalil tuto důležitou roli důvěry v novináře ve vztahu ke konspiračnímu myšlení. Studie tak potvrzuje, že důvěra v novináře může do určité míry vyvážit politickou nedůvěru. Naopak pokud lidé politikům věří, důvěra v novináře už nemá další přidaný efekt.
Výzkumnice z projektu SYRI a Katedry mediálních studí a žurnalistiky FSS MU analyzovaly odpovědi celkem 2 340 respondentů z České republiky. Výsledky ukázaly několik faktorů souvisejících s konspiračním myšlením:
Překvapivé bylo zjištění, že zájem o politiku nesnižuje, ale naopak zvyšuje konspirační myšlení. Tento výsledek přitom odporuje některým zahraničním výzkumům a naznačuje, že specificky v českém kontextu mohou být politicky angažovaní lidé častějšími konzumenty alternativních médií, která posilují konspirační narativy. Potvrzuje se tak výsledek, který už dříve přinesla studie Aleny Pospíšil Mackové, Lenky Hrbkové a Jakuba Macka.
Výsledky výzkumu ukazují, že v boji proti konspiračním teoriím nemusí stačit jen posilovat schopnost ověřovat informace nebo podporovat kritické myšlení. Důležité je zejména budovat důvěru v média a zpravodajství. Vzdělávací programy by se tak měly více zaměřit na strategie, které umožní utvářet si pozitivní vztah a důvěru k žurnalistice.
Studie také opět potvrzuje potřebu budovat kvalitní, pestrou a důvěryhodnou žurnalistiku, která funguje navzdory změnám v politickém prostředí. Důvěryhodná média mohou fungovat jako stabilizující prvek a sehrát klíčovou roli ve vztahu ke konspiračnímu myšlení, a to i tehdy, když jsou lidé k politickým představitelům spíše skeptičtí.
Čejková, L., & Macková, A. (2025). The role of the media in conspiracy thinking: trust in journalists is key for the politically distrustful. Journal of Information Technology & Politics, 1–16. https://doi.org/10.1080/19331681.2025.2465317
Revenge pornografie, tedy šíření obsahu s intimním či sexuálním obsahem bez souhlasu zobrazené osoby, má zásadní negativní dopady na duševní zdraví. Lucia Farkašová a Michaela Šaradín Lebedíková ve své systematické přehledové stati ukazují, jak tato forma online sexuálního násilí dopadá na oběti a jejich duševní zdraví.
Během pandemie COVID-19 byli politici postaveni před bezprecedentní výzvy. Mnozí z nich využili krize nejen k informování veřejnosti, ale také k tomu, aby útočili na pravdivost svých oponentů. Výzkum vedený Alenou Kluknavskou, který analyzoval více než 7 000 příspěvků na Facebooku ve čtyřech zemích, se zaměřil na to, jak často politici – zejména populisté – obviňovali své protivníky ze lží a manipulací.
