Nová studie Michala Tkaczyka zkoumá, jak proměny českého trhu s denním tiskem ovlivnily způsob, jakým novináři čtyř seriózních českých deníků naplňují své profesní role ve vztahu k publiku. Výsledky ukazují, že naplňování novinářských rolí se v období 2006–2017 měnilo jen málo, přičemž nejvíce naplňována byla tzv. občanská role.
Studie se zaměřila na naplňování tří profesních novinářských rolí – občanské, informačně-zábavní a servisní. Každá z těchto rolí akcentuje odlišné pojetí vztahu mezi tvůrci zpráv a jejich publikem a odlišný model informování o společenském a politickém dění. Občanská role zdůrazňuje informování, které podporuje aktivní zapojení občanů do veřejného života. Informačně-zábavní role spojuje informování s cílem bavit a emocionálně působit na publikum. Servisní role pak poskytuje čtenářům praktické rady a informace pro každodenní život.
Cílem výzkumu bylo zjistit, jak zhoršující se ekonomické podmínky a změny ve vlastnictví ovlivnily naplňování těchto tří novinářských rolí v období 2006–2017, kdy vydavatelé čelili prudkému poklesu příjmů z prodeje a inzerce, což vedlo ke zvýšení komerčních tlaků na redakce. Z českého mediálního trhu v tomto období rovněž začali odcházet zahraniční korporátní vydavatelé, které nahradili byznysoví hráči s nepřehlednými vazbami na stát, tzv. oligarchové.
Studie dokládá, že naplňování profesních rolí v českých denících (Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF Dnes, Právo) se během sledovaného období (2006–2017) výrazně neměnilo. Napříč všemi analyzovanými články byla nejvíce zastoupena tzv. občanská role. Seriózní deníky se tak primárně zaměřovaly na poskytování informací, které měly podpořit aktivní zapojení veřejnosti do občanského života.
Navzdory očekáváním, že ekonomické tlaky povedou k větší komercionalizaci obsahu, studie nenašla důkazy, že by došlo k nárůstu důrazu na informačně-zábavní roli, a nedocházelo ani k oslabení důrazu na roli občanskou. Jendeníky v korporátním vlastnictví (Lidové noviny a MF Dnes před akvizicí holdingem Agrofertem) reagovaly zvýšením akcentace servisní role, která je spojovaná s komercializací žurnalistiky. Celkově tato zjištění naznačují, že se seriózní deníky snažily udržet své typické publikum, tedy náročnější čtenáře, a to odlišením se od poskytovatelů jiného typu zpravodajství, pro něž je typický důraz na informačně-zábavní roli – jako např. od deníků bulvárních či od méně kvalitního online zpravodajství.
Překvapivým zjištěním je, že občanská role byla silně zastoupena v denících v oligarchickém vlastnictví. Vysvětlení může být, že důraz na občanskou roli umožňuje těmto vlastníkům lépe ovlivňovat veřejné mínění a politickou agendu v souladu s jejich zájmy. Jako příklad lze uvést zprávu informující o kritické reakci profesního sdružení k vládnímu návrhu regulace, která má negativní dopady pro podnikání vlastníka deníku. Instrumentalizace občanské role se však zřídka projevuje přímými zásahy vlastníků do redakčního obsahu. Vliv vlastníků je většinou nepřímý – projevuje se v rozhodování o personálním složení redakcí nebo v tzv. měkkém dotyku (soft touch), kdy redakční tým a management vnímají nevyřčená očekávání vlastníka a promítají je do žurnalistických produktů. Alternativní interpretace těchto výsledků říká, že novináři ve vlastnictví oligarchů mohli posílit občanskou roli jako profesní obranný mechanismus proti potenciálnímu tlaku na změny v redakční politice.
Tkaczyk, M. (2024). Time-based Variability in the Presence of Infotainment, Service, and Civic Roles in Czech Quality Press. Journalism Practice, 1–22. https://doi.org/10.1080/17512786.2024.2326519
V červenci 2024 vyšla kniha Pavla Večeři The Forms of Collaboration during the Second World War: Collaboration as Social Behaviour and Action, která nabízí nový pohled na kontroverzní téma kolaborace během druhé světové války. Kniha klade důraz na pochopení motivace kolaborujících jedinců, a proto na ni nahlíží optikou teorií sociálního chování a jednání usilujících o odhalení motivované činnosti sociálního aktéra.
Mezinárodního tým, jehož součástí je i Alena Macková z naší katedry, odhalil dynamiku politické komunikace na Facebooku během národních volebních kampaní v pěti zemích střední a východní Evropy. Tým zkoumal výskyt negativních sdělení a jejich dopad na politické zapojení uživatelů Facebooku.
