Výzkumný tým vedený Alenou Mackovou se v projektu Politická polarizace v České republice: Případ vícestranického systému věnoval souvislostem mezi současným rozdělením české společnosti a tím, jaké informace, kde a jak lidé konzumují. Výzkumníci zjistili, že vedle tradiční politické polarizace, tedy procesu, kdy se ideologické názory vzdalují směrem k extrémním politickým pólům, dnes čelíme také jevu, který je označován jako politický antagonismus.
Politický antagonismus se projevuje jako tendence vnímat názorové oponenty nikoli jen jako konkurenty, ale jako nepřátele a hrozbu pro způsob života, který považujeme za správný. Antagonismus přitom stojí na zjednodušujícím chápání společnosti jako složené z uzavřených a vzájemně nepřátelských hodnotových a politických táborů a projevuje se například nahlížením „nepřátelských“ politiků jako nebezpečných a nelegitimních a některých médií jako reprezentantů „nepřátelských“ skupin a jejich hodnot. Antagonizace se projevuje i na úrovni mezilidských vztahů, kdy se lidé vyhýbají těm svým blízkým a známým, s nimiž nesdílí politické postoje a hodnoty. Podle dat z přelomu let 2019 a 2020 je antagonismus v ČR úzce spjat s pocitem nedostatku ontologického bezpečí: lidé, kteří vnímají svět jako nebezpečný a nepřehledný, mají větší tendenci k antagonizovanému pohledu na společnost.
Jedna ze studií, které výzkumný tým publikoval, zároveň ukazuje, že naopak nejednoznačný je vztah mezi politickou polarizací a antagonizací a používáním online sociálních sítí, a to přesto, že online sociální sítě jsou za příčinu zvyšování obou jevů často považovány. Analýza reprezentativních dat z dotazníkového šetření organizovaného ve spolupráci s agenturou Focus (na vzorku 2792 respondentů) dokládá, že běžné užívání sítí s polarizací a antagonizací spojeno není. S antagonizací se do jisté míry pojí pouze takové užívání sociálních médií, které zahrnuje buď cílené vystavování se opozitním názorům, nebo naopak uzavírání se na síti do názorově homogenního prostředí. Další studie, tentokrát založená na analýze hloubkových rozhovorů s účastníky online diskuzí v době pandemické krize a na počátku války na Ukrajině, pak dochází k závěru, že řada dotazovaných zakoušela nižší ochotu zapojovat se do frustrujících výměn názorů, a to jednak kvůli tomu, že společnost vnímali jako výrazněji polarizovanou, a jednak i kvůli vysokému množství dezinformací, které se během krizí šířily.
Ve studii věnující se publiku alternativních médií pak autoři překvapivě zjistili, že nejednoznačné je i spojení mezi politickým antagonismem a užíváním alternativních zdrojů zpráv. Zatímco nedůvěra v mainstreamová média a větší zájem o politiku s užíváním alternativních zdrojů zpráv spojené byly, vztah s antagonizací nebo významnými rozdíly v politických postojích byl velmi slabý.
Hrbková, L., Macek, J., & Macková, A. (2024). How Does the “Us” versus “Them” Polarization Work? Capturing Political Antagonism with the Political Antagonism Scale. East European Politics and Societies, 0(0). https://doi.org/10.1177/08883254231215513
Macková, A., Novotná, M., Čejková, L., & Hrbková, L. (2023). One way or another? Discussion disagreement and attitudinal homogeneity on social networking sites as pathways to polarization in Czechia. Journal of Information Technology & Politics, 21(1), 54–68. https://doi.org/10.1080/19331681.2023.2202650
Novotná, M., Macková, A., Bieliková, K., & Rossini, P. (2023). Barriers to participation in polarized online discussions about Covid-19 and the Russo-Ukrainian war. Media and Communication. https://dx.doi.org/10.17645/mac.v11i3.6657
Macková, A., Hrbková, L., & Macek, J. (2023). Exploring the Audience of Alternative News Media: Trust, Reflexivity, and Political Attitudes in the Czech Republic. Mass Communication and Society. https://doi.org/10.1080/15205436.2023.2268098
Nová studie Michala Tkaczyka zkoumá, jak proměny českého trhu s denním tiskem ovlivnily způsob, jakým novináři čtyř seriózních českých deníků naplňují v letech 2006–2017 své profesní role ve vztahu k publiku.
Mezinárodního tým, jehož součástí je i Alena Macková z naší katedry, odhalil dynamiku politické komunikace na Facebooku během národních volebních kampaní v pěti zemích střední a východní Evropy. Tým zkoumal výskyt negativních sdělení a jejich dopad na politické zapojení uživatelů Facebooku.
