Výzkumný tým vedený Alenou Mackovou se v projektu Politická polarizace v České republice: Případ vícestranického systému věnoval souvislostem mezi současným rozdělením české společnosti a tím, jaké informace, kde a jak lidé konzumují. Výzkumníci zjistili, že vedle tradiční politické polarizace, tedy procesu, kdy se ideologické názory vzdalují směrem k extrémním politickým pólům, dnes čelíme také jevu, který je označován jako politický antagonismus.
Politický antagonismus se projevuje jako tendence vnímat názorové oponenty nikoli jen jako konkurenty, ale jako nepřátele a hrozbu pro způsob života, který považujeme za správný. Antagonismus přitom stojí na zjednodušujícím chápání společnosti jako složené z uzavřených a vzájemně nepřátelských hodnotových a politických táborů a projevuje se například nahlížením „nepřátelských“ politiků jako nebezpečných a nelegitimních a některých médií jako reprezentantů „nepřátelských“ skupin a jejich hodnot. Antagonizace se projevuje i na úrovni mezilidských vztahů, kdy se lidé vyhýbají těm svým blízkým a známým, s nimiž nesdílí politické postoje a hodnoty. Podle dat z přelomu let 2019 a 2020 je antagonismus v ČR úzce spjat s pocitem nedostatku ontologického bezpečí: lidé, kteří vnímají svět jako nebezpečný a nepřehledný, mají větší tendenci k antagonizovanému pohledu na společnost.
Jedna ze studií, které výzkumný tým publikoval, zároveň ukazuje, že naopak nejednoznačný je vztah mezi politickou polarizací a antagonizací a používáním online sociálních sítí, a to přesto, že online sociální sítě jsou za příčinu zvyšování obou jevů často považovány. Analýza reprezentativních dat z dotazníkového šetření organizovaného ve spolupráci s agenturou Focus (na vzorku 2792 respondentů) dokládá, že běžné užívání sítí s polarizací a antagonizací spojeno není. S antagonizací se do jisté míry pojí pouze takové užívání sociálních médií, které zahrnuje buď cílené vystavování se opozitním názorům, nebo naopak uzavírání se na síti do názorově homogenního prostředí. Další studie, tentokrát založená na analýze hloubkových rozhovorů s účastníky online diskuzí v době pandemické krize a na počátku války na Ukrajině, pak dochází k závěru, že řada dotazovaných zakoušela nižší ochotu zapojovat se do frustrujících výměn názorů, a to jednak kvůli tomu, že společnost vnímali jako výrazněji polarizovanou, a jednak i kvůli vysokému množství dezinformací, které se během krizí šířily.
Ve studii věnující se publiku alternativních médií pak autoři překvapivě zjistili, že nejednoznačné je i spojení mezi politickým antagonismem a užíváním alternativních zdrojů zpráv. Zatímco nedůvěra v mainstreamová média a větší zájem o politiku s užíváním alternativních zdrojů zpráv spojené byly, vztah s antagonizací nebo významnými rozdíly v politických postojích byl velmi slabý.
Hrbková, L., Macek, J., & Macková, A. (2024). How Does the “Us” versus “Them” Polarization Work? Capturing Political Antagonism with the Political Antagonism Scale. East European Politics and Societies, 0(0). https://doi.org/10.1177/08883254231215513
Macková, A., Novotná, M., Čejková, L., & Hrbková, L. (2023). One way or another? Discussion disagreement and attitudinal homogeneity on social networking sites as pathways to polarization in Czechia. Journal of Information Technology & Politics, 21(1), 54–68. https://doi.org/10.1080/19331681.2023.2202650
Novotná, M., Macková, A., Bieliková, K., & Rossini, P. (2023). Barriers to participation in polarized online discussions about Covid-19 and the Russo-Ukrainian war. Media and Communication. https://dx.doi.org/10.17645/mac.v11i3.6657
Macková, A., Hrbková, L., & Macek, J. (2023). Exploring the Audience of Alternative News Media: Trust, Reflexivity, and Political Attitudes in the Czech Republic. Mass Communication and Society. https://doi.org/10.1080/15205436.2023.2268098
Během pandemie COVID-19 byli politici postaveni před bezprecedentní výzvy. Mnozí z nich využili krize nejen k informování veřejnosti, ale také k tomu, aby útočili na pravdivost svých oponentů. Výzkum vedený Alenou Kluknavskou, který analyzoval více než 7 000 příspěvků na Facebooku ve čtyřech zemích, se zaměřil na to, jak často politici – zejména populisté – obviňovali své protivníky ze lží a manipulací.
V červenci 2024 vyšla kniha Pavla Večeři The Forms of Collaboration during the Second World War: Collaboration as Social Behaviour and Action, která nabízí nový pohled na kontroverzní téma kolaborace během druhé světové války. Kniha klade důraz na pochopení motivace kolaborujících jedinců, a proto na ni nahlíží optikou teorií sociálního chování a jednání usilujících o odhalení motivované činnosti sociálního aktéra.
