Státní závěrečná zkouška

SZZ jsou svým průběhem i zadáním identické pro studující prezenčního i kombinovaného studia.

Konkrétní data jednotlivých zkoušek a obhajob jsou k dispozici v aktualizovaném termináři katedry.

Přihlašování ke SZZ

Přihlašování ke SZZ na KMSŽ pro bakalářské i navazující magisterské studenty: Administrativní stránka procesu přihlašování a návazných kroků ze strany studentů

  • Termináři na webu katedry jsou na začátku každého semestru zveřejněny data jednotlivých kroků, první z nich je přihlášení se ke SZZ
    • https://medzur.fss.muni.cz/pro-studenty/terminar
    • Položka:
      Přihlášení ke SZZ (k řádnému i opravnému termínu), tj. k obhajobě a/nebo k písemné části SZZ v ISu (aplikace Student --- Během studia --- Rozpisy témat/Moje témata/Přihláska ke SZZ)
    • Cesta pro přihlášení je tedy přes IS, aplikaci Student, záložku Během studia. V ní na kartě Rozpisy témat je po spuštění přihlašování přístupný link Přihlášky ke SZZ - Katedra MSZU - bc. (nebo Přihlášky ke SZZ - Katedra MSZU – mgr.)
  • O spuštění přihlašování jsou studenti informování hromadným mailem, který je zasílán přibližně tři týdny před termínem pro přihlášení a je zasílán kompletně všem studentům oboru vč. studentů s přerušeným studiem
    • Studentům se důrazně doporučuje sledovat školní mail
    • Tento způsob přihlášení je přístupný i studentům s přerušeným studiem, sledování školního mailu tedy platí i pro ně
    • Stejný postup a stejná povinnost platí i pro studenty, kteří v předchozím semestru neukončili některou část SZZ úspěšně a mají z tohoto titulu přerušené studium a ze SZŘ MU vyplývající povinnost opakovat neukončenou část SZZ v semestru následujícím. Tedy i tito studenti se přihlašují ke SZZ
    • V rámci přihlašovacího balíku se studenti přihlašují k tématům, která se jich týkají (např. u bakalářů jsou rozlišení prezenční a kombinovaní studenti, u obou stupňů pak první pokus a opakování)
    • Při prvním pokusu student musí přistoupit k celé závěrečné zkoušce tak, jak je pro dané studium stanovena (tedy pokud jde o diplomový obor, tak vč. obhajoby ZP)
  • V případě, že se student ze závažných důvodů nezvládne ke SZZ přihlásit výše uvedeným způsobem, má možnost podat na KMSŽ písemnou žádost o dodatečné přihlášení
    • K tomu použije Univerzální žádost z webu FSS. Tuto žádost lze na katedru doručit v papírové podobě, nebo zaslat mailem sekretářce katedry sken podepsané žádosti. V době trvání opatření proti koronavirové pandemii lze zaslat pouze mailovou žádost. V obou případech jsou akceptovány pouze žádosti zaslané ze školního mailu studentů.
    • V případě, že si student není jistý, zda stihne v čas splnit všechny povinnosti pro připuštění ke SZZ (úspěšné ukončení předmětů, dopsání ZP apod.), je z pohledu katedry preferované včasné přihlášení s následným odhlášením, než nepřihlášení v termínu. To souvisí s organizací SZZ, zajišťováním kapacit učeben apod.
    • Odhlášení od SZZ, pokud ZP nezvládnete dokončit, nedostanete zápočet po odevzdání hrubé verze ZP, víte, že nestihnete včas ukončit některý z předmětů tak, abyste splnili podmínky studia pro připuštění ke SZZ, je možné nejpozději v termínu pro Odevzdání ZP (viz Terminář katedry)
    • Toto odhlášení stačí provést mailem ze školního mailu
  • Odevzdání hrubé verze ZP do Odevzdávány předmětu ZURb1118/ZUR782/ZUR442/ZURn4112 (nutné pro udělení zápočtu) – tento termín z termináře se skutečně týká pouze těch, kteří mají aktuálně zapsaný některý z uvedených předmětů. Těch studentů, kteří jej úspěšně ukončili v některém z předchozích semestrů, se tím pádem žádné odevzdávání hrubé verze netýká.
  • Po termínu pro odevzdání ZP je seznam přihlášených studentů předán na studijní oddělení, které provádí kontrolu splnění podmínek pro připuštění ke SZZ
    • V případě problémů komunikuje se studentem přímo studijní oddělení
    • Opět platí povinnost kontrolovat školní mail, protože pokud budete studijním informováni o problému a nevyřešíte to, nebudete ke SZZ připuštěni.
    • Pravidlo pro uzavírání předmětů – ukončení všech potřebných předmětů je potřeba mít v ISu zadané nejpozději 3 pracovní dny před první částí SZZ (termín první části na daném stupni studia opět najdete v Termináři)
    • Student, který potřebuje ukončit nějaké předměty v posledním semestru svého studia musí včas o situaci komunikovat s vyučujícími daných předmětů. Vyučující nemají přehled, kdo uvažuje o přistoupení ke SZZ v daném semestru.
    • Studentům, jejich studium studijní oddělení zkontroluje a kteří splní podmínky pro připuštění ke SZZ, studijní oddělení následně zapíše technické předměty s kódy tvaru ZURsXXXX. Tyto předměty se zapisují nejpozději 3 pracovní dny před první částí SZZ v daném stupni studia
    • Technické předměty s kódy tvaru ZURsXXXX si tedy studenti nezapisují v rámci zápisu předmětů na začátku studia
  • Závěrečná práce se odevzdává jednak elektronicky do ISu a jednak v jedné tištěné verzi, která musí být identická s verzí odevzdanou do ISu. Studenti mají možnost během odevzdávání tištěné verze a nebo do termínu pro odevzdání verze elektronické provést telefonickou kontrolu se sekretářkou katedry. Doporučuje se této možnosti využít. O termínech pro telefonickou kontrolu jsou studenti včas informováni mailem
    • Toto je současně moment, kdy je vhodné s katedrou řešit případné časové kolize, např. student má na stejné dny, kdy jsou plánované obhajoby vypsaný termín SZZ na druhém oboru, nebo má ve stejném termínu přijímací zkoušku na jinou VŠ.
  • Neúčast u SZZ – pokud se student nedostaví ke SZZ/k některé části SZZ, je hodnocen -/F. V případě, že dodá do 5 dnů omluvenku ze zdravotních důvodů, která bude studijním oddělením akceptována, o termín obhajoby odevzdané práce nepřichází. Toto už je ale v kompetenci studijního, nikoli katedry.

1. SZZ v prezenčním bakalářském programu Mediální studia a žurnalistika (jednoobor, hlavní, vedlejší)

Ke státní závěrečné zkoušce na oboru MSŽU studenti přistupují po dosažení odpovídajícího počtu oborových ECTS (180 ECTS jednoobor; 120 ECTS hlavní; 60 ECTS vedlejší). Dle pravidel MU musí mít splněny celouniverzitní požadavky absolvování tělesné výchovy a minimální jazykové kompetence, přičemž tímto způsobem získané ECTS se započítávají do oborových ECTS. Podmínkou účasti u bakalářské zkoušky je také povinnost absolvovat v rámci oboru předmět/ přednášený/é v anglickém jazyce (v jednooboru a v hlavním programu 2; ve vedlejším 1).

Státní závěrečná zkouška je na bakalářském stupni studia složena ze tří částí – předmětů. Tvoří ji ZURs1001 Obhajoba bakalářské práce (ne v případě vedlejšího programu), ZURs1003/ZURs1004/ZURs1005 Teorie masové komunikace a ZURs1002 Praktická zkouška ze žurnalistiky. Předmět ZURs1001 absolvují jen ti studenti, kteří si pro svoji bakalářskou práci zvolí téma z oblasti oboru mediálních studií a žurnalistiky.

Mediální studia a žurnalistika (jednooborový)

Součásti SZZ a jejich obsah

Státní závěrečná zkouška je v rámci bakalářského studia složena ze tří částí: 1) teorie, dějiny a metodologie mediálních studií a žurnalistiky; 2) praktické žurnalistické dovednosti a 3) obhajoba bakalářské práce.

První část státní závěrečné zkoušky tvoří klíčové tematické okruhy a literatura předmětů: ZURb1101 Žurnalistika; ZURb1102 Mediální a komunikační studia; ZURb1103 Dějiny médií; ZURb1104 Teorie masové komunikace; ZURb1105 Studia nových médií; ZURb1108 Audiovizuální žurnalistika; ZURb1109 Etika a právo žurnalistiky; ZURb1110 Sociologie médií a ZURb1114 Metodologie mediálního výzkumu.

Tato zkouška probíhá jako ústní zkouška z teorie, předmět ZURs1003 Teorie masové komunikace.

Druhá část státní závěrečné zkoušky vychází z klíčových tematických okruhů předmětů: ZURb1106 Zpravodajství; ZURb1107 Publicistika; ZURb1111 Cvičné médium; ZURb1112 Odborná praxe; ZURb1113 Metody novinářské práce; ZURb1115 Základy profesionálního projevu; ZURb1116 Technologické kompetence novináře.

Tato zkouška probíhá jako písemná praktická zkouška z žurnalistiky, předmět ZURs1002 Praktická zkouška ze žurnalistiky. 

Závěrečná bakalářská práce je ukotvena obecně ve všech povinných předmětech studijního programu s ohledem na zvolené téma a metodu zpracování, specificky pak v předmětech ZURb1113 Metody novinářské práce; ZURb1114 Metodologie mediálního výzkumu; ZURb1117 Seminář k bakalářské práci I. a ZURb1118 Seminář k bakalářské práci II.

Závěrečná bakalářská práce je obhajována v rámci předmětu ZURs1001 Obhajoba bakalářské práce.

SZZ také plošně ověřuje kompetence získané absolvováním AJ profilového předmětu – AJ terminologii a interpretaci AJ literatury.

Mediální studia a žurnalistika (hlavní)

Součásti SZZ a jejich obsah

Státní závěrečná zkouška je v rámci bakalářského studia složena ze tří částí: 1) teorie, dějiny a metodologie mediálních studií a žurnalistiky, 2) praktické žurnalistické dovednosti a 3) obhajoba bakalářské práce.

První část státní závěrečné zkoušky tvoří klíčové tematické okruhy předmětů:

ZURb1101 Žurnalistika; ZURb1102 Mediální a komunikační studia; ZURb1103 Dějiny médií; ZURb1104 Teorie masové komunikace; ZURb1108 Audiovizuální žurnalistika;

ZURb1109 Etika a právo žurnalistiky a ZURb1114 Metodologie mediálního výzkumu.

Tato zkouška probíhá jako ústní zkouška z teorie, předmět ZURs1004 Teorie masové komunikace.

Druhá část státní závěrečné zkoušky vychází z klíčových tematických okruhů předmětů: ZURb1106 Zpravodajství; ZURb1107 Publicistika; ZURb1111 Cvičné médium; ZURb1112 Odborná praxe; ZURb1113 Metody novinářské práce; ZURb1115 Základy profesionálního projevu; ZURb1116 Technologické kompetence novináře.

Tato zkouška probíhá jako písemná praktická zkouška z žurnalistiky, předmět ZURs1002 Praktická zkouška ze žurnalistiky.

Závěrečná bakalářská práce je ukotvena obecně ve všech povinných předmětech studijního programu s ohledem na zvolené téma a metodu zpracování, specificky pak v předmětech ZURb1113 Metody novinářské práce; ZURb1114 Metodologie mediálního výzkumu; ZURb1117 Seminář k bakalářské práci I. a ZURb1118 Seminář k bakalářské práci II.

Závěrečná bakalářská práce je obhajována v rámci předmětu ZURs1001 Obhajoba bakalářské práce.

SZZ také plošně ověřuje kompetence získané absolvováním AJ profilového předmětu, především zvládnutí AJ oborové terminologie a schopnost interpretovat AJ oborovou literaturu.

Mediální studia a žurnalistika (vedlejší)

Součásti SZZ a jejich obsah

Státní závěrečná zkouška je v rámci bakalářského studia složena ze dvou částí: 1) teorie a dějiny mediálních studií a žurnalistiky a 2) praktické žurnalistické dovednosti.

První část státní závěrečné zkoušky tvoří klíčové tematické okruhy předmětů:

ZURb1101 Žurnalistika; ZURB1102 Mediální a komunikační studia; ZURb1103 Dějiny médií; ZURb1104 Teorie masové komunikace; ZURb1108 Audiovizuální žurnalistika a ZURb1109 Etika a právo žurnalistiky.

Tato zkouška probíhá jako ústní zkouška z teorie, předmět ZURs1005 Teorie masové komunikace.

Druhá část státní závěrečné zkoušky vychází z klíčových tematických okruhů předmětů: ZURb1106 Zpravodajství; ZURb1107 Publicistika; ZURb1113 Metody novinářské práce; ZURb1115 Základy profesionálního projevu; ZURb1116 Technologické kompetence novináře.

Tato zkouška probíhá jako písemná praktická zkouška z žurnalistiky, předmět ZURs1002 Praktická zkouška ze žurnalistiky.

SZZ také plošně ověřuje kompetence získané absolvováním AJ profilového předmětu, především zvládnutí AJ oborové terminologie a schopnost interpretovat AJ oborovou literaturu.

2. SZZ v prezenčním bakalářském programu Mediální studia a žurnalistika (na dostudování a nepřevedení)

Ke státní závěrečné zkoušce na oboru MSŽU studenti přistupují po dosažení odpovídajícího počtu oborových ECTS (100 ECTS na dostudování hlavní; 80 ECTS na dostudování vedlejší; 90 ECTS nepřevedení). Dle pravidel MU musí mít splněny celouniverzitní požadavky absolvování tělesné výchovy a minimální jazykové kompetence, přičemž tímto způsobem získané ECTS se započítávají do oborových ECTS. Podmínkou účasti u bakalářské zkoušky je také povinnost absolvovat v rámci oboru jeden předmět přednášený v anglickém jazyce.

Státní závěrečná zkouška je na bakalářském stupni studia složena ze tří částí – předmětů. Tvoří ji ZURs200 Obhajoba bakalářské práce, ZURs201 Teorie masové komunikace a ZURs202 Praktická zkouška ze žurnalistiky. Předmět ZURs200 absolvují jen ti studenti, kteří si pro svoji bakalářskou práci zvolí téma z oblasti oboru mediálních studií a žurnalistiky.

  • Struktura státní závěrečné zkoušky je zvolena tak, aby obsahové okruhy jednotlivých částí obsahově odpovídaly základním povinným předmětům teoretického a historického základu i aplikované nadstavby.

  • Předmět ZURs201 Teorie masové komunikace prověřuje především teoretické znalosti nabyté v průběhu studia a reflektuje tak obsah povinných předmětů ZUR104 Úvod do komunikačních a mediálních studií, ZUR105 Úvod do žurnalistiky, ZUR110 Úvod do teorie masové komunikace: historické proměny výzkumu mediálních účinků a ZUR139 Úvod do studia dějin médií.

  • Předmět ZURs202 Praktická zkouška ze žurnalistiky má vazbu na aplikovanou nadstavbu a reflektuje zaměření povinných předmětů ZUR108 Publicistické žánry v tištěných médiích, ZUR109 On-line internetový deník STISK – cvičné médium (dílna), ZUR130 Úvod do zpravodajství a ZUR144a Odborná praxe. Prověřuje tedy především žurnalistické znalosti a praktické dovednosti nabyté při studiu i na praxi.

  • Závěrečná bakalářská práce, která je obhajována v rámci předmětu ZURs200 Obhajoba bakalářské práce, je ukotvena obecně ve všech povinných předmětech oboru MSŽU a s ohledem na zvolené téma a metodu zpracování pak především v okruhu vybraných povinně volitelných předmětů, s nimiž souvisí.

3. SZZ v kombinovaném bakalářském studijním oboru Žurnalistika

Ke státní závěrečné zkoušce na oboru Žurnalistika studenti přistupují po dosažení 180 ECTS. Dle pravidel MU musí mít splněny celouniverzitní požadavky na minimální jazykovou kompetenci, přičemž tímto způsobem získané ECTS se započítávají do 180 oborových ECTS.

Státní závěrečná zkouška je na bakalářském stupni studia složena ze tří částí – předmětů. Tvoří ji ZURs100 Obhajoba bakalářské práce, ZURs101 Teorie masové komunikace a ZURs102 Praktická zkouška ze žurnalistiky.

Struktura státní závěrečné zkoušky je zvolena tak, aby obsahové okruhy jednotlivých částí obsahově odpovídaly odpovídajícím předmětům kurikula oboru.

  • Předmět ZURs101 Teorie masové komunikace prověřuje především teoretické znalosti nabyté v průběhu studia a reflektuje tak obsah předmětů ZUR730 Žurnalistika, ZUR731 Úvod do komunikačních a mediálních studií, ZUR732 Úvod do sociologie žurnalistiky a ZUR740 Dějiny médií.

  • Předmět ZURs102 Praktická zkouška ze žurnalistiky reflektuje především zaměření předmětů ZUR734 Zpravodajství, ZUR735 Publicistika a ZUR737a Odborný seminář I (zpravodajství a publicistika). Prověřuje tedy především žurnalistické znalosti a praktické dovednosti nabyté při studiu.

  • Závěrečná bakalářská práce, která je obhajována v rámci předmětu ZURs100 Obhajoba bakalářské práce, je ukotvena obecně ve všech předmětech oboru, s ohledem na zvolené téma a metodu zpracování pak především v okruhu předmětů, s nimiž souvisí.

Praktická zkouška ze žurnalistiky má formu samostatné práce zahrnující vypracování dvou žurnalistických žánrů dle zadání. Základní informace o průběhu zkoušky:

Pravidla praktické bakalářské státní zkoušky ŽURNALISTIKA

VYUČUJÍCÍ ZODPOVĚDNÍ ZA ZKOUŠKU:
Ing. Rudolf Burgr, Ph.D.
Mgr. Jaroslav Čuřík, Ph.D.
Mgr. Radovan Plášek
Mgr. Lenka Waschková Císařová, Ph.D.

CHARAKTERISTIKA ZKOUŠKY:
Forma: písemná
Délka: 240 minut

BODOVÁNÍ:
60-68 = E, 69-76 = D, 77-84 = C, 85-92 = B, 93-100 = A

ZADÁNÍ:

Úkolem je napsat dva žurnalistické texty na základě aktuálního zadání, které obsahuje všechny informace potřebné k vypracování testu. Zadání je k dispozici pouze v elektronické podobě v počítači.

Čas na zpracování je 4 hodiny a začíná se měřit po vstupní instruktáži. Při práci je dovoleno používat internet v mezích konkrétního zadání.

ZPŮSOB HODNOCENÍ:
Písemná práce je hodnocena následovně:

  • Každý ze dvou textů může být hodnocen maximálně 50 body, celá práce tedy 100 body. Hodnocení je u každého textu odstupňováno po 5 bodech.

  • U každého textu se hodnotí tyto parametry:

    • dodržení žánru (znaky, stavba, kompozice),

    • jazyk a styl (překlepy, pravopis, stylistická úprava, jazykové prostředky apod.),

    • formální náležitosti textu/žánru,

    • věcná správnost,

    • originalita zpracování.

FORMA ZKOUŠKY:
Zkouška probíhá v počítačové učebně FSS.

OKRUHY:
Zadání je v každém semestru vždy různé a reaguje na aktuální dění v tuzemsku i v zahraničí, neexistuje tematické omezení.

 

Zkouška z Teorie masové komunikace probíhá před komisí jako samostatná ústní zkouška, a to v termínu určeném pro daný semestr terminářem katedry.

  • Průběh ústní zkoušky z TMK: Celá zkouška včetně přípravy trvá 30 minut – studující si vylosují otázku, mají 15 minut na přípravu bez přístupu na internet v k tomu určené učebně s dozorem, poté přecházejí před komisi a skládají zkoušku.

Hodnocení ústní zkoušky

A: VÝBORNĚ

ECTS definice: "vynikající výkon pouze s drobnými chybami"

Student výborně zná: souvisle hovoří k tématu, samostatně pokrývá jeho klíčové součásti, je schopen korektně vysvětlit, ilustrovat a aplikovat koncepty a teorie, nedopouští se žádných principiálních chyb, koncepty a teorie je schopen propojovat a komparovat, do výkladu zapojuje vědění překračující rámec povinné literatury.

B: VELMI DOBŘE

ECTS definice: "nadprůměrný výkon avšak s určitými chybami"

Student zná: hovoří zcela k tématu a pokrývá všechny klíčové součásti okruhu, ale výklad není zcela souvislý a musí být částečně veden doplňujícími otázkami. Student je s pomocí doplňujících otázek schopen korektně vysvětlit, ilustrovat a aplikovat koncepty a teorie a nedopouští se žádných principiálních chyb.

C: DOBŘE

ECTS definice: "celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb"

Student mnohé zná: hovoří zcela k tématu, ale nepokrývá všechny klíčové součásti okruhu. Výklad je fragmentární a musí být veden doplňujícími otázkami. Některé definice jsou nedostatečné nebo částečně mylné, ale pod vedením doplňujícími otázkami je student schopen je opravit či doplnit tak, že jsou formulovány korektně, a následně je dokáže přijatelně ilustrovat a aplikovat. 

D: USPOKOJIVĚ

ECTS definice: "přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky"

Student napůl zná: z části nehovoří k tématu, ale po upozornění a pod vedením doplňujícími otázkami je s to k němu přejít. Některé definice jsou nedostatečné nebo zcela mylné, ale pod vedením doplňujícími otázkami je schopen je opravit či doplnit tak, že jsou formulovány korektně. Pokud definici konceptu či teorie získává od zkoušejícího, je s to koncept / definici ilustrovat a aplikovat.

E: VYHOVUJÍCÍ

ECTS definice: "výkon splňuje minimální požadavky"

Student trochu zná: z větší části nehovoří k tématu, ale po upozornění a pod vedením doplňujícími otázkami je s to k němu přejít. Definice konceptů a teorií jsou nedostatečné nebo zcela mylné, ale pod vedením doplňujícími otázkami je schopen je opravit či doplnit tak, že nejsou principiálně špatně.

F: NEVYHOVUJÍCÍ

ECTS definice: "je zapotřebí značné množství další práce"

Student nezná: nehovoří k tématu a ani po upozornění není s to k němu přejít. Nezná základní koncepty a teorie a i pod vedením doplňujícími otázkami se v odpovědích dopouští principiálních chyb, záměn a interpretací.

 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.