Nedávná studie mezinárodního vědeckého týmu, jehož součástí je i Alena Macková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity, odhalila dynamiku politické komunikace na Facebooku během národních volebních kampaní ve střední a východní Evropě. Tým zkoumal výskyt negativních sdělení a jejich dopad na politické zapojení uživatelů Facebooku v pěti zemích: v Česku, Maďarsku, Litvě, Rumunsku a Moldavsku.
Výzkum ukázal, že negativní výroky v politických příspěvcích jsou běžnou strategií ve všech těchto zemích, přičemž Česko vede s 52 % příspěvků obsahujících negativitu. Tento trend je významný, protože negativní příspěvky generují vyšší zapojení uživatelů, zejména co se týče reakcí a komentářů, ve srovnání s neutrálními nebo pozitivními sděleními.
Negativní obsah přitahuje voliče z několika důvodů. Především vyvolává silné emocionální reakce, jako je strach nebo hněv, které vedou k větší pozornosti a následné interakci s obsahem. Lidé často rezonují s negativními zprávami intenzivněji než s pozitivními, což způsobuje, že na ně více reagují a sdílejí je.
Dále negativní komunikace zdůrazňuje problémy, které lidé vnímají jako zásadní. Témata jako korupce, ekonomika a zahraniční politika jsou často spojována s negativními sděleními, protože zasahují do oblastí, které mohou ohrozit jejich životní styl nebo bezpečnost. Negativní kampaně také slouží k posilování polarizace a mobilizaci příznivců, kteří cítí potřebu bránit své názory proti oponentům.
Výsledky naznačují, že i když negativita může zvýšit zapojení uživatelů, může také zhoršovat politickou polarizaci a nedůvěru v demokratické instituce. To vyvolává obavy o zdraví demokratického diskurzu ve zkoumaných zemích, a to zejména s ohledem na to, že se sociální média stále více stávají dominantními platformami pro politickou komunikaci.
Výzkum vznikl v rámci Národního institut SYRI a je výsledkem spolupráce v rámci mezinárodní výzkumné sítě DigiWorld. Tato mezinárodní síť zaměřená na výzkum digitálních politických kampaní nyní rozšiřuje svůj výzkum prostřednictvím projektu CamforS 2024, který se specializuje na proběhlé volby do Evropského parlamentu. Tento výzkum je klíčový pro pochopení toho, jak se vyvíjejí strategie politické komunikace a jaké mají důsledky pro chování voličů v celé Evropě. Český výzkumný tým, složený z Aleny Mackové a Martiny Novotné, navíc získal na projekt výzkumu voleb do EP prostředky z Visegrádského fondu, který umožní další zkoumání těchto trendů v užší spolupráci s kolegy z Polska, Maďarska a Slovenska.
Balaban, D., Macková, A., Burai, K., Grechanaya, T., & Gërguri, D. (2024). The Relationship Between Topics, Negativity, and User Engagement in Election Campaigns on Facebook. Politics and Governance, 12, Article 8098. https://doi.org/10.17645/pag.8098
Nová studie Michala Tkaczyka zkoumá, jak proměny českého trhu s denním tiskem ovlivnily způsob, jakým novináři čtyř seriózních českých deníků naplňují v letech 2006–2017 své profesní role ve vztahu k publiku.
Výzkum používání a účinků médií a online sociálních sítí ukazuje, že vedle často skloňované politické polarizace má zásadní dopady na společenské vztahy a vnímání světa také takzvaný politický antagonismus. V sérii studií to ukazuje výzkumný tým vedený Alenou Mackovou.
