Nová publikace Journalism as the Fourth Emergency Service: Trauma and Resilience přináší hluboký pohled na dopady, které má pokrývání traumatizujících událostí na novináře a novinářky. Kombinace akademických studií, rozhovorů s profesionály a výukových materiálů odhaluje potřebu odborné přípravy zaměřené na zvládání stresu a budování odolnosti. Kniha také zahrnuje kapitolu od Maríny Urbánikové a Lenky Hanikové, které zkoumají důsledky vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové na slovenskou žurnalistiku. Kniha je volně dostupná na stránkách vydavatelství Peter Lang.
Novináři a novinářky jsou často považováni za „čtvrtou složku záchranného systému“. Aby mohli poskytovat nezávislé, pravdivé a relevantní informace ve veřejném zájmu, jsou spolu se záchranáři, hasiči a policisty často první na místě a vydávají se vstříc nebezpečí, nikoliv pryč od něj. Přesto mají novináři a novinářky na rozdíl od pracovníků v první linii jen minimální (pokud vůbec nějakou) průpravu pro zvládání mimořádných událostí, jichž jsou svědky.
Aktuální výzkumy ukazují, že stoupá podíl novinářů a novinářek trpících v důsledku „každodenních“ traumat, s nimiž se setkávají, posttraumatickou stresovou poruchou. Je také patrný pokles ochoty nastupující novinářské generace pokrývat emočně náročné situace a události. To všechno je impulsem pro to, aby odborná žurnalistická příprava zahrnovala také oblast zvládání stresu a traumat.
Nová kniha Journalism as the Fourth Emergency Service: Trauma and Resilience je příspěvkem právě do této diskuze. Prostřednictvím kombinace akademických výzkumných studií, rozhovorů s lidmi z praxe a výukových materiálů zkoumá dopady pokrývání traumatizujících událostí na samotné novináře a novinářky a poskytuje soubor nástrojů pro vybudování odolnosti a předcházení traumatům.
Marína Urbániková a Lenka Haniková, které se zabývaly dopadem vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové na žurnalistickou profesi na Slovensku, ve svém příspěvku mapují, jakou organizační podporu a pomoc se zvládáním tak traumatické události nabídlo novinářům a novinářkám vedení jejich redakcí, jak ji novináři a novinářky hodnotili a v čem spočívá prostor pro zlepšení.
Výzkum používání a účinků médií a online sociálních sítí ukazuje, že vedle často skloňované politické polarizace má zásadní dopady na společenské vztahy a vnímání světa také takzvaný politický antagonismus. V sérii studií to ukazuje výzkumný tým vedený Alenou Mackovou.
Proč je zastoupení novinářek na vedoucích pozicích nízké a jaké jsou bariéry jejich postupu? Těmto otázkám se ve svém výzkumu věnovaly Marína Urbániková a Tereza Čaladi.
