Důvěra v česká média v prosinci 2019 až únoru 2020
Výzkumný projekt naší katedry ukazuje, že za nejdůvěryhodnější média byla před příchodem koronaviru považována média veřejné služby – tedy Český rozhlas, Česká televize a Česká tisková kancelář.
Která média máme za důvěryhodná a která za nedůvěryhodná? Věc je to zajímavá a důležitá vlastně kdykoli, ale v současné situaci dvojnásob. Z aktuálně zpracovávaného výzkumu, který Katedra mediálních studií FSS MU podnikla spolu se společností FOCUS, proto zveřejňujeme jednoduchý přehled důvěry a nedůvěry ve vybraná česká média. Jedná se přitom jen o dílčí vhled do výsledků projektu "Důvěra v média ve fragmentovaném mediálním prostředí: případ České republiky", který se důvěrou a nedůvěrou v česká média zabývá velmi podrobně. Podrobnou výzkumnou zprávu v současnosti připravujeme.
Jak grafy číst?
- Data byla sbírána od prosince 2019 do února 2020, tedy před příchodem pandemie koronaviru do České republiky.
- Otázka v dotazníku zněla: "Znáte následující média? A pokud ano, za jak důvěryhodná je považujete?"
- Grafy tedy ukazují důvěru či nedůvěru v média jako taková, nikoli pouze v jejich zpravodajství.
- Někteří lidé některá média prostě neznají. Proto grafy zahrnují i onen šedý díl, který onu neznalost zohledňuje.
- Výzkum je postaven na odpovědích 3251 respondentů a vzorek byl konstruován jako kvótní zrcadlo české společnosti. Poměrně solidně tedy reprezentuje skutečné rozložení zkoumaných postojů.
- Ve výzkumu nejsou zahrnuta všechna média, ale jen výběr, který v našem výzkumu přiměřeně zachycuje českou mediální krajinu.
Co ta data ukazují?
- Česká média si u svých diváků, čtenářů a posluchačů vůbec nevedou špatně. Explicitní nedůvěra převládá jen u menšiny doptávaných médií. U většiny naopak převládá neutrální postoj, u části pak neznalost toho kterého média.
- Nejlépe – a zároveň velmi dobře – si vedou média veřejné služby, tedy Česká televize a Český rozhlas. Což je podtrhuje jejich (nejen) aktuální důležitost a spolu s tím i zodpovědnost, kterou mají.
- Tradičně nejhůře jsou hodnocena média bulvární. Což jen podtrhuje klasický (a jen zdánlivý) paradox: to, že je máme za nedůvěryhodná, ještě neznamená, že je nekonzumujeme.