Změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby v Česku není nutná – naopak by mohla ohrozit stabilitu financování i ochranu redakční nezávislosti. Slabiny současného českého modelu, jako jsou administrativní náročnost a nižší sociální spravedlnost plošných poplatků, je možné řešit dílčími úpravami bez zásadní systémové změny. Vyplývá to z nové analytické studie mediálních odbornic a odborníka ze tří univerzit, která nabízí systematický přehled dostupných řešení. Analýza vychází z aktuální komparace třinácti evropských zemí na základě strukturovaných konzultací s národními expertkami a experty na jednotlivé mediální systémy.
Za studií stojí Marína Urbániková, která působí jak na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU), tak na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), Klára Smejkal z FSS MU, Alice Němcová Tejkalová z FSV UK, Lenka Waschková Císařová z FSS MU, David Klimeš z FSV UK a Andrea Hanáčková z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP).
Studie ukazuje, že případná reforma financování médií veřejné služby by měla být založena na jasně identifikovaných nedostatcích stávajícího systému, komplexním posouzení dopadů a realistickém zhodnocení přenositelnosti zahraničních modelů. „Jakákoliv změna by měla být výsledkem dlouhodobé a inkluzivní diskuze, zahrnující vládu, opozici, dotčená média veřejné služby i odbornou veřejnost, a směřovat k co nejširšímu konsenzu,” vysvětluje Marína Urbániková.
Současný poplatkový model, nově doplněný o automatickou valorizaci navázanou na míru inflace, podle analýzy naplňuje požadavky na stabilitu, předvídatelnost a přiměřenost financování i na ochranu redakční nezávislosti, které stanovuje Evropský akt o svobodě médií (EMFA).
Argument o nutnosti změnit český poplatkový model kvůli jeho údajné nespravedlnosti navíc podle studie není přesvědčivý. „Žádná z alternativ není založena na tom, zda a jak lidé média veřejné služby skutečně využívají – ve všech případech by povinnost přispívat stejně dopadala na velkou část společnosti,“ říká Alice Němcová Tejkalová. Přechod na financování ze státního rozpočtu by navíc nutně neodstranil ani nespravedlnost z hlediska výše platby, protože ta závisí na konstrukci daňového systému. Zatímco v progresivních systémech (např. v Norsku či Dánsku) je tento model spravedlivější než plošný poplatek, v českém kontextu je třeba zohlednit relativně vysoké zdanění nízkopříjmových zaměstnanců.
Z analytické studie tak vyplývá, že změna stávajícího modelu není nezbytná a přinášela by více rizik. „S ohledem na aktuální politickou diskuzi však přesto studie představuje tři možné alternativy jako analytické scénáře,” objasňuje Klára Smejkal. Jsou jimi: (1) plošný poplatek na domácnost, (2) samostatná daň a (3) financování ze státního rozpočtu s posílením ústavních pojistek, aby jeho změna vyžadovala širší parlamentní konsenzus místo pouhé většiny ve sněmovně. Tyto scénáře zároveň ukazují, že navrhnout a implementovat funkční náhradu poplatkového modelu bez vzniku nových významných rizik je institucionálně i politicky náročné.
V Evropě lze rozlišit dva hlavní modely financování médií veřejné služby: přímé financování veřejností a financování ze státního rozpočtu. Oba hlavní modely jsou v Evropě přibližně stejně rozšířené a ve většině zemí je doplňují příjmy z reklamy a dalších komerčních aktivit, které však mají pouze vedlejší význam.
Pro hodnocení jednotlivých modelů lze použít osm analytických kritérií vycházejících ze zákonného rámce, zejména z EMFA, z mezinárodních doporučení k fungování médií veřejné služby a z odborné literatury: (1) nezávislost na politické moci; (2) adekvátnost a udržitelnost financování; (3) předvídatelnost; (4) spravedlnost (z hlediska vymezení okruhu plátců i výše příspěvku); (5) transparentnost; (6) odpovědnost a vztah k veřejnosti; (7) administrativní náročnost a náklady na správu systému; a (8) kompatibilita s digitálním mediálním prostředím.
Komparativní analýza ukazuje, že jednotlivé modely financování a jejich varianty se z hlediska většiny kritérií významně liší.
Analytická studie navazuje na akci „S poplatky, nebo bez? Expertní panel k možnostem financování médií veřejné služby v ČR“, která na FSV UK proběhla začátkem března 2026. Obě aktivity reagují na aktuální debatu o změně financování médií veřejné služby, kterou současná vláda otevřela ve svém programovém prohlášení.
V něm počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků, ale konkrétní podoba ani základní obrysy navrhované náhrady dosud nebyly zveřejněny. V průběhu března 2026 pak zástupci vládní koalice oznámili, že ještě před změnou modelu financování připravují poslanecký návrh zákona, který má zrušit povinnost platby televizních a 28 rozhlasových poplatků pro firmy, osoby starší 75 let, nezaopatřené osoby do 26 let a osoby se zdravotním postižením. Podle České televize a Českého rozhlasu by uvedení této změny do praxe znamenalo ztrátu 30 % současných příjmů z poplatků.
V pátek 10. dubna 2026 pak ministr kultury Oto Klempíř po setkání s generálními řediteli ČT a ČRo uvedl, že jeho resort chystá zákon, který zruší poplatky a zavede financování ze státního rozpočtu. Zároveň uvedl, že obě média zůstanou samostatná a nebudou sloučena.
Expertní studie je ke stažení zde.
doc. Mgr. et Mgr. Marína Urbániková, Ph.D.
Marína Urbániková je docentkou na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU a nově působí také na FSV UK. Výzkumně se zaměřuje na média veřejné služby a jejich regulaci. V současnosti je hlavní řešitelkou projektu (Re)Connect: Restoring the Declining Relationship Between the News Media and the Public (2026–2028), podpořeného Grantovou agenturou České republiky (GAČR). V letech 2022–2024 byla hlavní řešitelkou projektu Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby: očekávání, výzvy a příležitosti (GAČR).
Klára Smejkal působí jako odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky FSS MU. Ve svém výzkumu se zaměřuje na to, jak média veřejné služby vnímají různé skupiny veřejnosti a jak tyto instituce přistupují k digitalizaci svých služeb. V současné době vede výzkumný záměr v projektu OP JAK zaměřeného na problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době (2026–2028) a byla součástí výzkumného týmu projektu Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby: očekávání, výzvy a příležitosti.
doc. PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D.
Alice Němcová Tejkalová je vedoucí Katedry žurnalistiky na FSV UK. Od roku 2019 je členkou Executive Committee a regionální spolukoordinátorkou pro oblast střední a východní Evropy v největším srovnávacím projektu zaměřeném na práci novinářek a novinářů Worlds of Journalism Study. Od roku 2023 vede výzkumný tým FSV UK v projektu Horizon Europe Resilient Media for Democracy in the Digital Age.
doc. Mgr. Lenka Waschková Císařová, Ph.D.
Lenka Waschková Císařová působí jako docentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity v Brně. Ve výuce a výzkumu se zaměřuje na lokální média, vlastnictví médií, proměny novinářské práce a transformaci mediálních trhů. Je autorkou monografie The Margins of Journalism a autorkou časopiseckých článků a kapitol v knihách na související témata.
David Klimeš působí na Katedře žurnalistiky na FSV UK. Věnuje se historii českých médií a ekonomice médií. Působí i jako novinář.
doc. Mgr. Andrea Hanáčková, Ph.D.
Andrea Hanáčková spoluzaložila studijní program Televizních a rozhlasových studií na olomoucké Filozofické fakultě Univerzity Palackého (Katedra divadelních a filmových studií). Tématu médií veřejné služby se věnuje teoreticky a kriticky v řadě odborných studií, publicisticky jako blogerka (Dok.Revue) a zároveň prakticky jako dokumentaristka.
České televizní krimiseriály dávají ženám v posledních letech víc prostoru než dřív. Nová studie Ivety Jansové a Jany Jedličkové ale ukazuje, že větší viditelnost ještě neznamená, že se ženské postavy zbavily stereotypů. Vedle schopných a samostatných vyšetřovatelek se na obrazovce dál vracejí motivy emocionality, problematického mateřství nebo podřízenosti mužským kolegům.
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity a Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Vás zvou na akci S poplatky, nebo bez? Expertní panel k možnostem financování médií veřejné služby v ČR, která se uskuteční v úterý 3. března 2026 od 10:00 do 12:00 na FSV UK (budova Hollar, místnost č. 215).
