Diskuze o zvýšení poplatků za média veřejné služby v Česku málokdy probíhá v klidném tónu. Politici je rádi využívají jako zbraň v kulturních a ideologických sporech, část veřejnosti je vnímá jako nespravedlivou daň, jiní je považují za investici do kvalitní žurnalistiky. V zemi, kde má veřejná služba v médiích komplikovanou historii se každá debata o financování ČT a ČRo rychle promění v test důvěryhodnosti těchto institucí.
Jaká jsou ale skutečná očekávání české veřejnosti – a kolik je ochotna platit? Dvě nové studie Maríny Urbánikové a Kláry Smejkal z projektu Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby na to nabízejí odpověď podloženou daty.
První studie (publikovaná v časopise Media, Culture & Society) ukazuje, že lidé si od médií veřejné služby slibují hlavně osobní užitek: kvalitní zpravodajství bez reklam, kontrolu mocných, srozumitelné analýzy a pořady, které nejsou tlačeny komerční sledovaností. Cení si i vzdělávacího, zábavného a kulturního obsahu, podpory české tvorby a jazyka.
Zároveň se ale ukazuje, že veřejnost méně zdůrazňuje širší společenský přínos nebo význam médií veřejné služby pro samotný mediální sektor – tedy roviny, které odborníci často považují za podobně důležité.
ČT a ČRo jsou vnímány také jako protiváha globálním streamovacím platformám – místo, kde se uchovávají národní tradice, podporuje domácí tvorba a reflektuje místní realita. Klíčová je i vyšší kvalita a pečlivější kontrola obsahu než u komerčních médií.
Významná část diskusí se soustředila na otázku objektivity, kterou však účastníci a účastnice chápali různě. Nespokojenost části z nich pramenila z redukcionistického pojetí tohoto pojmu, které nekoresponduje s odbornými definicemi – od redukce objektivity na mechanické „vyvažování“ názorů až po poskytování „čistých faktů“ bez jakéhokoliv komentáře. Studie ale zároveň ukazuje, že média veřejné služby by měla více usilovat o neutrální prezentaci a širší pluralitu názorů, aby si veřejnou důvěru udržela.
Druhá studie (publikovaná v časopise Journalism společně s profesorem Manuelem Goyanesem z University Carlos III of Madrid) vychází z dotazníkového šetření, v němž si respondenti představili, že jako poslanci hlasují o výši poplatků. Průměrná částka, kterou navrhli, byla 242 Kč měsíčně – o čtvrtinu víc, než činila sazba v době sběru dat, a téměř o pětinu více než po jejich zvýšení v květnu 2025.
Studie zároveň ukazuje, že vyšší ochota platit souvisí s častějším sledováním ČT a ČRo, vyšší důvěrou v politické instituce a vyššími útratami za služby komerčních médií. Svou roli hrají i demografické faktory – více jsou ochotné platit ženy, mladší lidé a ti, kdo se politicky identifikují vpravo.
Závěry obou studií jasně ukazují, že budoucnost médií veřejné služby v Česku bude stát na jejich schopnosti být pro publikum skutečně relevantní a bude nabízet dostatečně širokou paletu kvalitního obsahu, který osloví různé skupiny diváků a posluchačů. Přílišné soustředění jen na oblasti, kterým se komerční média nevěnují, může část publika odradit a oslabit ochotu platit.
Data také boří rozšířenou představu, že veřejnoprávní média jsou přímou konkurencí médiím komerčním. Výzkum naopak ukazuje, že oba typy médií mohou růst společně, pokud se zaměří na publikum, které mediální obsah považuje za hodnotnou službu, za kterou je ochotno zaplatit.
Ve chvíli, kdy se debata o poplatcích vede převážně v politickém tónu, tak tyto studie přinášejí něco, co v ní často chybí: konkrétní empirická data o tom, co lidé od médií veřejné služby skutečně očekávají a kolik jsou ochotni za tuto službu zaplatit.
Urbániková, M., & Smejkal, K. (2025). The value of public service media: What does the public expect? Media, Culture & Society. https://dx.doi.org/10.1177/01634437241313039
Urbániková, M., Goyanes, M., & Smejkal, K. (2025). Understanding the willingness to pay for public service media: Testing the role of socio-political trust and partisan selective exposure. Journalism. https://doi.org/10.1177/14648849251339823
Kampaň před českými parlamentními volbami je v plném proudu a politické strany naplno využívají sociální sítě. Co ale opravdu funguje? A kdy může negativní komunikace spíš škodit? Nové studie z evropského výzkumu CamforS nabízejí data o tom, jak strany včetně těch českých pracovaly s emocemi a negativní kampaní během voleb do Evropského parlamentu.
Lokální novináři hrají klíčovou roli v proměně médií i společnosti. Lenka Waschková Císařová v nové knize The Margins of Journalism zkoumá jejich působení na okraji žurnalistické pole, které přesto ovlivňuje samotné jádro novinářské profese. Rozhovor s autorkou povede Monika Metyková 6. května od 16 hodin v Aule Fakulty sociálních studií.
